4 obtiskové verze Jugoslavie a Chorvatsko
1. Rogožarski RVD-13, Aeroclub Zemun, Bělehrad,
posádka Grohovac Kazimir a Gagic Miloš, 2. místo Letecký závod států Malé dohody, Praha 1938
2. Rogožarski RVD-13, Jugoslávské letectvo, Ambulance, Bělehrad 1938
3. Rogožarski RVD-13, Jugoslávské letectvo, 1941
4. Rogožarski RVD-13, Chorvatské letectvo, 1943
Továrna „Rogožarski" zakoupila v roce 1938 licenci na výrobu letounu RWD-13, zde pojmenovaného RVD-13. První dva letouny byly vyrobeny v polovině roku 1938, měly civilní registrace YU-PFE a YU-PFO a koncem srpna a začátkem září 1938 se zúčastnily mezinárodního závodu států Malé dohody. Posádka získaly první a druhé místo ve své kategorii. Od následujícího roku byly oba civilní RVD-13 používány výhradně pro vojenskou službu. „Rogozarski" vyrobil čtyři RVD-13 a dvě lékařské verze RVD-13S.
Plánované zavedení 20 zdravotnických RVD-13S do služby se neuskutečnilo, protože v roce 1939 se během zkoušek v Belé Crkvě ukázalo, že plně zatížený letou potřebuje dlouhou startovací dráhu . Kvůli této vlastnosti nemohl být RVD-13S použit na většině pomocných letišť.
V dubnu 1941 se v 721. zdravotnické peruti nacházely dva stroje RVD-13S a další dva v 722. pluku, které byly následně během války mobilizovány. Jedním ze dvou letadel od 722. pluku byl RVD-13S BR. 3, který po vypuknutí války dodala firma „Rogožarski" (toto letadlo bylo od června 1940 v generální opravě a 31. března 1941 bylo z 95 % hotové, ale bez motoru). Jeden RVD-13S byl v 702. spojovací peruti a jeden v 5. LP (zničen u Režanovacké Kosy). Zřejmě podle situace v dubnu 1941 vstoupily všechny RVD-13 do války ve zdravotnické verzi. Němci v Lazarevaci zabavený RVD-13S předali Chorvatskému letectvu, kde létal až do roku 1944, označený číslem 5501.
Nový komentář