6 obtiskových variant:
1. P-39 D-1, of 213 GIAP, Poland, September 1944, Lt. Nikolaj Strojkov
2. P-39 K-1, 2e Escadrille, GC 2/9 Auvergne, Le Vallon, 1945
3. P-39 D, p. aircraft of the PAF Comm. Gen. Polynin, late 1945
4. P-39 D, 4th Reconnaissance Sq,. 1943
5. P-39 F-1, Zebra training Aircraft, 1944
6. P-39Q D, 213, GIAP, 22 GIAD, USSR 1944
Přitom vrtule v přídi letounu byla hnána přes dlouhý spojovací hřídel, procházející pod pilotem. V „prázdné" přídi tak mohla být soustředěna hlavňová výzbroj. Dalším nezvyklým prvkem bylo použití příďového podvozku. Tyto prvky (ač z druhé strany znamenaly jistý prodělek na hmotnosti prázdného letounu) zaujaly potenciální kupce — vojenská letectva, zvláště když firma Bell (nováček mezi leteckými výrobci, ovšem velice průbojný a dravý) v reklamních materiálech slibovala velice zajímavé výkony — maximální rychlost se měla u sériových letounů pohybovat kolem 400 mph (miles per hour, tj. mil za hodinu), tedy kolem 644 km/h.
Nový komentář